Česky
Eesti English
Estonsko - České vztahy »

Estonsko - České vztahy

17.08.2015

Vztahy mezi Estonskou a Českou republikou byly po celou dobu své historie dobré a spolupráce mezi oběma státy se v posledních letech ještě více prohloubila. Zkušenost dosavadní spolupráce vytvořila dobrý základ pro vzájemnou komunikaci a partnerskou spolupráci také v rámci EU a NATO.

Po vyhlášení samostatného Estonska zastupovalo Estonskou republiku nejprve velvyslanectví v Berlíně a potom velvyslanectví ve Varšavě. V lednu 1934 se stal prvním akreditovaným estonským diplomatem v Praze chargé d’affaires Philip Kaljot. Diplomatické vztahy mezi Estonskem a Československem přerušené německou okupací Československa byly opět obnoveny 9. září 1991. Po 1. lednu 1993 navázaly následnické státy Československa automaticky diplomatické vztahy s Estonskem.

V srpnu 1997 zahájil v Praze činnost velvyslanectví znovu nezávislé Estonské republiky charge d`affaires Riho Laanemäe. Prvními estonskými velvyslanci v České republice byli Toivo Tasa a Mart Laanemäe - oba sídlili ovšem ve Vídni. První rezidentní velvyslankyní v Praze se stala Eve-Külli Kala, která zastupovala Estonskou republiku v letech 2002 až 2006. V letech 2006 až 2014 v Praze působili Mati Vaarmann a Lembit Uibo. Od srpna 2014 je mimořádným a zplnomocněným velvyslancem Estonské republiky v České republice Sten Schwede.

Československý konzulát v Tallinnu zahájil svou činnost v roce 1921 a v roce 1928 tu bylo otevřeno velvyslanectví. V Tallinnu působil charge d`affaires, vyslanec byl akreditován z Varšavy. Velvyslanectví České republiky v Tallinnu bylo otevřeno 15. května 2000. Od května 2000 do srpna 2004 zastupoval Českou republiku první rezidentní velvyslanec v Tallinnu Vladislav Labudek, jeho nástupcem se stal Miloš Lexa (2004 – 2008). V letech 2008-2012 zastupoval Českou republiku Alexandr Langer, od 17.09.2012 je novým velvyslancem České republiky v Estonsku Richard Kadlčák. Přidělenec obrany velvyslanectví, plukovník Zdeněk Postulka, sídlí ve Vilniusu.

Od roku 1999 je honorární konzulkou České republiky v Estonsku paní Küllike Tohver.

Důležité návštěvy

v Estonské republice

Únor 1998

předseda senátu Petr Pithart

Říjen 1999

ministr zahraničních věcí Jan Kavan

Leden 2001

předseda vlády Miloš Zeman

Červen 2003

ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda

Leden 2004

ministr obrany Miroslav Kostelka

Září 2004

předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek

Květen 2006

prezident Václav Klaus

Září 2007

předseda senátu Přemysl Sobotka, oficiální návštěva

Květen 2008

předseda vlády Mirek Topolánek, oficiální návštěva

Listopad 2008

ministryně obrany Vlasta Parkanová

Březen 2009

ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle

Květen 2009

vicepremiér Alexandr Vondra

Duben 2010

ministr zahraničních věcí Jan Kohout

Listopad 2010

ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg

Duben 2013

předseda vlády Petr Nečas, oficiální návštěva

Červen 2013

předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová

Březen 2014

první náměstek ministra zahraničních věcí Petr Drulák se zúčastnil pracovního setkání ministrů zahraničí Visegrádské skupiny v estonském městě Narva

 

v České republice

Říjen 1997

ministr hospodářství Jaak Leimann

Duben 1998

ministr zahraničních věcí Toomas Hendrik Ilves

Květen-červen 2000

státní návštěva: prezident Lennart Meri, ministr hospodářství Mihkel Pärnoja a ministr obrany Jüri Luik

Květen 2001

ministr zahraničních věcí Toomas Hendrik Ilves (setkání ministrů zahraničních věcí Lucemburské skupiny)

Duben 2002

předseda parlamentu (Riigikogu) Toomas Savi

Květen 2002

setkání prezidentů České republiky, Estonska, Lotyšska a Litvy se zúčastnil prezident Arnold Rüütel

Říjen 2002

ministryně zahraničních věcí Kristiina Ojuland (během své návštěvy předala ministryně symbolicky představitelům města Český Krumlov pomoc Estonské vlády ve výši 1 000 000 estonských korun)

Říjen 2002

ministryně zahraničních věcí Kristiina Ojuland se zúčastnila setkání ministrů zahraničních věcí kandidátských států EU (tzv. skupiny Laeken)

Listopad 2002

předseda vlády Siim Kallas a ministryně zahraničních věcíKristiina Ojuland se zúčastnili Summitu NATO/EAPC

Květen 2003

ministr kultury Urmas Paet

Říjen 2003

předseda vlády Juhan Parts

Červen 2005

ministr zahraničních věcí Urmas Paet

Červen 2007

prezident Toomas Hendrik Ilves, pracovní návštěva

Srpen 2007

předseda vlády Andrus Ansip, převzetí vyznamenání

Březen 2008

předseda vlády Andrus Ansip

Květen 2008

předseda vlády Andrus Ansip

Září 2008

předsedkyně parlamentu (Riigikogu) Ene Ergma

Květen 2009

prezident Toomas Hendrik Ilves, hlavní řečník při slavnostním otevření nového sídla „Svobodné Evropy“

Listopad 2009

předsedkyně parlamentu (Riigikogu) Ene Ergma

Listopad 2011

předsedkyně parlamentu (Riigikogu) Ene Ergma

Listopad 2011

předseda vlády Andrus Ansip

Únor 2012

ministr zahraničních věcí Urmas Paet

Září 2012

předseda výboru pro záležistosi EU Taavi Rõivas (od března 2014 předseda vlády)

Únor 2015

předseda parlamentu (Riigikogu) Eiki Nestor, pracovní návštěva


V meziparlamentních vztazích byla zatím aktivnější Česká republika. V září 2006 navštívila Estonsko delegace Výboru pro životní prostředí Senátu (delegaci vedl místopředseda Senátu Petr Smutný) a v září 2007 navštívil Estonsko předseda Senátu Přemysl Sobotka.

Během třináctého funkčního období Riigikogu (2015-2019) byla v parlamentu opět založena sedmičlenná Skupina přátel Estonsko-ČR, jejíž předsedkyní je Mailis Reps. V letech 2007 až 2014 působila v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky sedmi až patnáctičlenná meziparlamentní Skupina přátel ČR-Pobaltské státy. Od června 2014 existuje meziparlamentní skupina pro každý z Pobaltských států zvlášť, předsedou meziparlamentní skupiny ČR-Estonsko je Martin Sedlář.

V červnu roku 2007 vystoupil prezident Toomas Henrik Ilves s projevem na mezinárodní bezpečnostní konferenci „Democracy and Security: Core Values and Sound Policies“. V rámci této pracovní návštěvy se uskutečnilo dvoustranné setkaní s prezidentem Václavem Klausem.

V srpnu roku 2007 byla v Praze předána předsedovi vlády ER Andrusu Ansipovi cena „2007 Vašek and Anna Maria Polak Award“ fondu USA “The Fund of American Studies“ ve výši 5000 USD (cena je udělována předsedům vlád států Střední a Východní Evropy za jejich zásluhy při prosazování demokracie a hospodářských reforem). Na tomto místě je třeba ještě zmínit návštěvu Marta Laara v únoru 2007, během níž převzal prestižní výroční cenu udělovanou Liberálním institutem v Praze.

V březnu 2008 se v Praze konalo setkání předsedy vlády ER Andrus Ansip s předsedou vlády ČR Mirkem Topolánkem, na němž bylo konstatováno, že bilaterální vztahy mezi Estonskou a Českou republikou jsou na velmi dobré úrovni – mezi oběma státy nejsou žádné problémy a jsou jen společná stanoviska a zájmy.

V květnu 2008 byl v Estonsku na oficiální návštěvě předseda vlády ČR Mirek Topolánek s podnikatelskou misí (při této příležitosti uspořádala Estonská obchodní komora podnikatelský seminář). Vzhledem k dobrým vzájemným vztahům mezi ČR a ER požádala v květnu Česká republika Estonsko o pomoc při zajištění větší kybernetické bezpečnosti pro činnost Radia Svobodná Evropa (Radio Free Europe, RFE) v souvislosti s kybernetickými útoky na webové stránky běloruské a kazašské redakce RFE.

Dne 14. května 2008 podepsalo Estonsko a Česká republika společně s Velkou Británií, Irskem, Německem, Dánskem, Nizozemskem, Polskem, Švédskem a Slovinskem deklaraci o spolupráci při zlepšování podnikatelského prostředí.

Dne 22. května 2008 se v rámci Evropského fóra o jaderné energetice uskutečnilo v Praze setkání premiérů pobaltských států a států Visegrádské skupiny, kterého se za estonskou stranu zúčastnil předseda vlády ER Andrus Ansip.

V roce 2011 se v Praze konala konference věnovaná kyber bezpečnosti, na které vystoupil tehdejší velyslanec Estonské republiky v ČR pan Lembit Uibo. Účast estonských velvyslanců na podobných akcích zaměřených na kyber bezpečnost a prevenci kyber útoků je od roku 2010 častější, Estonsko je považováno za vedoucí zemi v kyber bezpečnosti.

Smluvní základna vzájemných vztahů

  • Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Estonské republiky o zrušení vízové povinnosti (platnost od 12.12.1993)
  • Smlouva mezi Českou republikou a Estonskou republikou o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (platnost od 26.05.1995)
  • Dohoda mezi Českou republikou a Estonskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic (platnost od 18.07.1995)
  • Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Estonské republiky o mezinárodní silniční dopravě cestujících a zboží (platnost od 3.07.2000)
  • Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Estonské republiky o spolupráci v oblasti kultury, školství a vědy (platnost od 19.11.2003)
  • Bezpečnostní dohoda o vzájemné ochraně utajovaných skutečností mezi vládou České republiky a vládou Estonské republiky (platnost od 22.11.2003)
  • Smlouva mezi Českou republikou a Estonskou republikou o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací (platnost od 01.08.2012)


Ekonomické vztahy

Podle dynamiky obchodu za posledních 15 let se Česká republika nachází stabilně v první třicítce mezi estonskými obchodními partnery a rok 2014 tento trend nezměnil. Zvětšil se objem mezinárodního obchodu a to díky českému exportu. V roce 2014 byla ČR s celkovým obratem 1,4 miliard korun mezi estonskými obchodními partnery na 17. místě. Export z České republiky činil 49,4 milionů euro (24. místo) a import z České republiky 188 milionů euro (15.místo). Mezistátní obchodní bilance byla pro Estonsko negativní skoro ve všech skupinách zboží kromě tradičního dřevoprůmyslu a živočišné výroby. Import byl zastoupen zejména z dopravních prostředů a strojírenských výrobků.

Objem přímých vzájemných investic je relativně skromný. V roce 2013 byla česká pozice u přimých investic v Estonsku 22,4 milionu korun a to zejména v oblasti výroby, velkoobchodu, informačních, komunikačních, finančních, pojišťovacích technologiích a v odvětví realit.  Estonská pozice u přímých investic v Česku činila za stejné období 73,1 milionu korun. I v tomto případě jsou investice vedeny zejména do odvětví výroby, velko a maloobchodu, dopravy, skladování a vědecké činnosti. Pozadu nezůstávají ani investice do realit nebo do pojišťovnictví. Podle estonského obchodního rejstříku působilo v roce 2013 v Estonsku 29 podniků s účastí českého kapitálu.

Turistika

Estonští turisté měli a mají o Českou republiku velký zájem. Nejvíce je zajímá Praha, Karlovy Vary a Karlštejn. V očích Čechů je Estonsko zajímavý a krásný severský stát.  Obraz Estonska je celkově považován za velice pozitivní, vysoce ceněné jsou zejména IT projekty.

Na rozvoj turismu působila pozitivně i skutečnost, že v letech 2003 až 2012 vypravovaly České Aerolinie (ČSA) pravidelné přímé lety mezi Tallinnem a Prahou. Tato linka byla v roce 2012 ukončena z důvodu malé vytíženosti, nicméně ČSA nadále nabízí let do Tallinnu ve spolupráci airBaltic, s přestupem v Rize. 


Popularitě Estonska dopomohly pořady ČT „Cestománie“ a „Na cestě“, které byly vysílány v České televizi v září 2003 a v únoru 2007. Po odvysílání a reprízování těchto pořadů se krátkodobě zvýšil zájem českých turistů o Estonsko, ale tato země zůstává relativně málo navštěvovaná českými turisty. Podle statistiky ubytování navštívilo v roce 2014 ČR přibližně 8550 Estonců a Estonsko navštívilo přibližně 6300 Čechů.

Kulturní vztahy

Hudba

V posledních letech v České republice zněla estonská hudba a estonští hudebníci zde vystupovali relativně často.

V roce 2006 vystoupila na věhlasném festivalu Pražské jaro kapela „Hortus Musicus“. V létě téhož roku mohli zájemci slyšet v Praze v kostele sv. Salvátora jazzpianistu Tõnu Naissoo a v rámci oslav výročí Estonské republiky mohli slyšet a vidět folklórní skupinu „Kuldatsäuk“ z Estonského regionu Setu.

Na mezinárodním hudebním festivalu se zúčastnil mládežnický orchestr z kraje Virumaa. Podzimní závěrečný koncert hudebního fóra v Hradci Králové byl věnován estonské hudbě a nesl název „ Estonský hlas pokoje“. Česky komorní orchestr a Künuv smíšený sbor přednesli „Te Deum“ od Arvo Pärta a „Reekviem“ Erkkiho-Svena Tüüra. V prosinci 2006 jako host dirigoval dva symfonické orchestry pan Jüri Alperten.

V roce 2007 s pomocí Velvyslanectví ER se v Praze, v Českém Krumlově, v Karlových Varech a v Jihlavě uskutečnily koncerty třech sborů – Mužského sboru ze Saaremaa, smíšeného sboru z Viimsi a smíšeného sboru spolku Estonia. V Česku se z klasické hudby cenní nejvíce skladatel Arvo Pärt. Jeho Spiegel obdržel výroční cenu Českého ochranného svazu autorů. V roce 2011 se v Hradci Králové uskutečnily dny Arvo Pärta a pražskému publiku byl nabídnut koncert známé pianistky Egle Uljas-Černé. Kristjan Randalu nabídl v témže roce skvělý jazzový večer.

V roce 2012 vystoupily kapely Ewert and the Two Dragons a Svjata Vatra na jednom z největších letních festivalů v České republice, na Colours of Ostrava. Na Outsider Art Festival v Čáslavi vystoupila Mari Kalkun a Erkki-Sven Tüür byl k vidění v Hradci Králové a v Brně. V listopadu 2012 se konal unikátní koncert v pražské MeetFactory – klasickou hudbu Arvo Pärta a Veljo Tormise předvedl sólový tenorista Mati Turi.

Estonská hudby je pravidelně zastoupená také na festivalu United Islands of Prague, který se tradičně koná v červnu na několika pražských ostrovech. V roce 2013 vystoupily kapely Tenfold Rabbit a Laika Virgin, v roce 2014 přijela kapela Triophonix a v roce 2015 zahrála kapela Daniela Leviho.

V roce 2015 do Prahy také přijel chlapecký sbor z Tallinnu a folklorní skupina Külakõla.

Umění

30. dubna 2005 se uskutečnila největší Estonská vernisáž obrazů „Expresionismus v estonském umění (1900-1930) v Egon Schiele Art Centru. Tato výstava malířů z Pallaské školy byla v posledních letech jednou z největších estonských výstav obrazů v zahraničí. 1. května 2005 byla v rámci mezinárodní umělecko-průmyslové výstavy ve sklepích Českokrumlovského zámku zahájena personální výstava paní Merike Hallik-Õkva.

V rámci každoročního veletrhu „Art & Interior“ přicestovala do Prahy výstava Svazu Estonských architektů „Eramu 2002 – 2006“.

V ambitu kláštera sv. Panny Marie Sněžné proběhla na přelomu února a března 2015 výstava "Masové deportace v Estonsku v roce 1941". Na tuto výstavu tematicky navázal večer organizovaný lotyšským velvyslanectvím v červnu 2015 nazvaný "Sovětské masové deportace z Baltských zemí".

Estonský den v Brně se uskutečnil v květnu 2015 a nesl se ve znamení otevření výstavy Anu Hints v Knihovně Jiřího Mahena na Kobližné a koncertem Peetera Rebaneho a Triinu Taul v brněnském klubu Alterna. Pražští posluchači měli možnost navštívit koncert Peetera Rebaneho a Triinu Taul o den později v prostorách velvyslanectví.

Divadlo, kino, tanec

Poohlédneme-li se za projekty Estonsko-České spolupráce, nesmíme zapomenout na film „Medvědí srdce“, který byl výsledkem spolupráce estonsko-českých kinematografů. Režiséra tohoto filmu pana Arvo Iho spojuje s Českou republikou i to, že film „Pozorovatel“, který režíroval, měl úspěch v roce 1989 na filmovém festivalu v Karlových Varech, kde obdržel debutantskou cenu.

Estonská kinematografie je tradičně prezentována na filmovém festivale v Karlových Varech. V roce 2003 se diváci festivalu mohli diváci seznámit s retrospektivou estonského filmu. Byly představeny následující filmy: Kaljo Kiisk „Šílenství“, Arvo Iho „Pozorovatel“, Mati Põldre „Ty staré milostné dopisy“, Grigori Kromanov „Poslední relikvie“, Aare Tilk „ Vrat´ se, Lumumbo“ a Sulev Keedus „Georgica“. Kinosály, kde se promítaly Estonské filmy, byly vyprodané a filmům se dostalo vřelého přijetí.

V roce 2006 vystoupilo na festivalu nezávislých a amatérských divadel „Apostrof“ Tartuské Studentské Divadlo.

V roce 2007 bylo Estonsko tradičně představeno i na Dnech Evropského Filmu (DEF), kde se promítal film „Stiilipidu“ od Petera Urbly. Milovnici animovaných filmu se mohly těšit na filmy režiséra Priita Pärna na mezinárodním festivalu „Anifilm“ v Třeboni. Pan Pärn byl tam zvolen do poroty. Zároveň nebyla nouze ani o filmy našeho mladšího pokolení. Například film „Südameasjad“ („Srdeční záležitosti“) od Mihkela Ulka byl vybrán na Mezinárodním Karlovarském studentském filmovém festivalu Fresh Film do soutěžního programu filmu ze Střední a Východní Evropy.

Film „Klass“ (Třída), který režíroval pan Almar Raag, vyhrál v lete roku 2007 na 42.Karlovarském mezinárodním filmovém festivalu dvě ceny: v soutěžním programu „East of the West“ zvláštní prémii poroty „Special mention“ a hlavní cenu „Europa Cinemas Label“.

V roce 2008 se opět usmálo štěstí na estonské filmové umění. Hraný film režisérky Kadri Kõusaar „Magnus“ vyhrál hlavní cenu na FebioFestu – na jedné z největších a nejprestižnějších mezinárodních filmových festivalu v ČR. Na tomto 15. ročníku FebioFestu byl jeden z  fokusů nasměrován na estonsky film z novější doby.


Dalším velice významným ročníkem byl pro Estonsko rok 2014, kdy byly v Karlových Varech představeny hned 4 filmy, z nichž dva obdržely cenu - v kategorii dokumentů se jednalo o rusko-estonský film "Termín" a v kategorii na "Východ od Západu" film režisérů Katrin a Andrese Maimikových "Třešnový tabák".

Díky divadelní a filmové režisérce Lídě Engelové mělo české publikum možnost se seznámit s dramatem Jaana Tätteho "Tajemné rozcestí neboli Zlatá rybka po estonsku", které v obnovené premiéře uvedlo Divadlo ABC v roce 2011.

V červnu 2011 reprezentovala Estonsko Reet Aus na světové výstavě scénografie a divadla Prague Quadriennale se svou koncepcí recyklace divadelních kostýmů. O čtyři roky později, v červnu 2015 získalo estonské divadlo No99 hlavní cenu Zlatá Triga za svou instalaci "Sjednocené Estonsko" ("Ühtne Eesti") v rámci 13. ročníku Pražského Quadriennale.

Na 22.ročníku filmového festivalu Febiofest byl uveden film estonského režiséra Ilmara Raage "I Won't Come Back" a film "In the Crosswind" od Marttiho Helde.

V červenci 2015 byla Praha doslova zaplavena estonskou folklorní hudbou a tancem. Na začátku měsíce přijel dětský folklorní soubor Hebe z Viljandi, který vystoupil na 6. ročníku umění a o týden později dorazilo dokonce 19 folklorních souborů ze všech regionů Estonska. Tyto soubory vystoupily na 9. ročníku Pražských folklorních dní, které se konaly na různých místech Prahy.

Literatura

Do estonštiny bylo přeloženo mnoho románů jednoho z nejznámějších českých spisovatelů Milana Kundery. Taktéž  “Příběhy dobrého vojáka Švejka“ od Jaroslava Haška našly svoje místo v srdcích estonských čtenářů a byly ve své době humorným projevem odboje proti totalitnímu režimu. Mnoho Estonců zná  tvorbu Boženy Němcové, Karla Čapka a Václava Havla v překladech pana Leo Metsara a paní Küllike Tohver. 19. 06. 2007 obdržel pan Leo Metsar vyznamenání Českého státu „Gratis Agit“ za přínos do estonsko - českých kulturních vztahů. Celá generace Estonců si z dětství pamatuje i loupežníka Rumcajse.

Bohužel jsou estonsko-české literární vztahy, o kterých se před 15-20 lety mluvilo jako o „boomu“, v současné době na mrtvém bodě. Velkou ránu těmto vztahům zasadilo úmrtí pana Vladimíra Macury v roce 1999 -  spisovatele, literárního vědce, velkého estofila a nositele vyznamenání Terra Mariana. Právě prostřednictvím pana Macury byla českému čtenáři představena tvorba estonských spisovatelů Antona Hansena Tammsaareho, Jaana Krosse, Arvo Valtona, Matiho Unta a mnoha dalších.

V roce 2004 vydalo vydavatelství Libri v češtině „Lexikon baltských spisovatelů“, kde estonskou část lexikonu sestavila paní Naděžda Slabihoudová, nositelka vyznamenání III. stupně Terra Mariana za záslužnou práci překladatelky estonské literatury do češtiny. „Lexikon baltských spisovatelů“ byl doplněn a znovu vydán v roce 2008.

V roce 2011 přeložila Naděžda Slabihoudová knihu Andruse Kivirähka „Muž, který rozuměl hadí řeči“. V sekci estonské literatury také můžeme narazit také na překlady finsko-estonské autorky Sofi Oksanen, namátkou například „Baby Jane“, „Stalinovy krávy“, „Očista“ nebo „Čas ztracených holubic“.

V roce 2015 se v prostorách velvyslanectví uskutečnil slavnostní křest knihy Iivi Zájedové "Školní výuka v Estonsku".

Ostatní

Samostatnou kapitolou v bilaterálních kulturních vztazích je vznik Baltského svazu (Läänemere Liit) v roce 1974 v bývalé Československé Socialistické republice, který hrál roli při navázání vztahů mezi estonskými a českými disidenty.

České estofily a místní Estonce spojuje v roce 1991 založený Česko – Estonský klub.

TopBack

© Estonské velvyslanectví v Praze Na Kampě 1, 118 00 Praha 1, tel. (420) 257 011 180, e-mail: embassy.prague@estemb.cz