Estonsko - České vztahy

13.03.2009

Vztahy mezi Estonskou a Českou republikou byly po celou dobu své historie dobré a spolupráce mezi oběma státy se v posledních letech ještě více prohloubila. Zkušenost dosavadní spolupráce vytvořila dobrý základ pro vzájemnou komunikaci a partnerskou spolupráci také v rámci EU a NATO.

Po vyhlášení samostatného Estonska zastupovalo Estonskou republiku nejprve velvyslanectví v Berlíně a potom velvyslanectví ve Varšavě. V lednu 1934 se stal prvním akreditovaným estonským diplomatem v Praze chargé d’affaires Philip Kaljot. Diplomatické vztahy mezi Estonskem a Československem přerušené německou okupací Československa byly opět obnoveny 9. září 1991. Po 1. lednu 1993 navázaly následnické státy Československa automaticky diplomatické vztahy s Estonskem.

V srpnu 1997 zahájil v Praze činnost velvyslanectví znovu nezávislé Estonské republiky charge d`affaires Riho Laanemäe. Prvními estonskými velvyslanci v České republice byli Toivo Tasa a Mart Laanemäe - oba sídlili ovšem ve Vídni. První rezidentní velvyslankyní v Praze se stala Eve-Külli Kala, která zastupovala Estonskou republiku v letech 2002 až 2006. Od října 2006 je mimořádným a zplnomocněným velvyslancem Estonské republiky v České republice Mati Vaarmann. Od léta 2008 působí při Estonském velvyslanectví nový přidělenec obrany major Kristjan Moora sídlící v Berlíně.

Československý konzulát v Tallinnu zahájil svou činnost v roce 1921 a v roce 1928 tu bylo otevřeno velvyslanectví. V Tallinnu působil charge d`affaires, vyslanec byl akreditován z Varšavy. Velvyslanectví České republiky v Tallinnu bylo otevřeno 15. května 2000. Od května 2000 do srpna 2004 zastupoval Českou republiku první rezidentní velvyslanec v Tallinnu Vladislav Labudek, jeho nástupcem se stal Miloš Lexa (2004 – 2008). Od 21.07.2008 je novým velvyslancem České republiky v Estonsku Alexandr Langer. Přidělenec obrany velvyslanectví, plukovník Libor Straka, sídlí ve Vilniusu.

Od roku 1999 je honorární konzulkou České republiky v Estonsku paní Küllike Tohver.

Důležité návštěvy

V meziparlamentních vztazích byla zatím aktivnější Česká republika. V září 2006 navštívila Estonsko delegace Výboru pro životní prostředí Senátu (delegaci vedl místopředseda Senátu Petr Smutný) a v září 2007 navštívil Estonsko předseda Senátu Přemysl Sobotka.

Během jedenáctého funkčního období Riigikogu byla v parlamentu opět založena pětičlenná Skupina přátel Estonsko-ČR, jejíž předsedkyní je Mai Treial. V Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky vznikla v březnu 2007 sedmičlenná meziparlamentní Skupina přátel ČR-Pobaltské státy, jejíž předsedkyní se stala již podruhé Hana Šedivá.

V červnu roku 2007 vystoupil prezident Toomas Henrik Ilves s projevem na mezinárodní bezpečnostní konferenci „Democracy and Security: Core Values and Sound Policies“. V rámci této pracovní návštěvy se uskutečnilo dvoustranné setkaní s prezidentem Václavem Klausem.

V srpnu roku 2007 byla v Praze předána předsedovi vlády ER Andrusu Ansipovi cena „2007 Vašek and Anna Maria Polak Award“ fondu USA “The Fund of American Studies“ ve výši 5000 USD (cena je udělována předsedům vlád států Střední a Východní Evropy za jejich zásluhy při prosazování demokracie a hospodářských reforem). Na tomto místě je třeba ještě zmínit návštěvu Marta Laara

v únoru 2007, během níž převzal prestižní výroční cenu udělovanou Liberálním institutem v Praze.

V březnu 2008 se v Praze konalo setkání předsedy vlády ER Andrus Ansip s předsedou vlády ČR Mirkem Topolánkem, na němž bylo konstatováno, že bilaterální vztahy mezi Estonskou a Českou republikou jsou na velmi dobré úrovni – mezi oběma státy nejsou žádné problémy a jsou jen společná stanoviska a zájmy.

V květnu 2008 byl v Estonsku na oficiální návštěvě předseda vlády ČR Mirek Topolánek s podnikatelskou misí (při této příležitosti uspořádala Estonská obchodní komora podnikatelský seminář). Vzhledem k dobrým vzájemným vztahům mezi ČR a ER požádala v květnu Česká republika Estonsko o pomoc při zajištění větší kybernetické bezpečnosti pro činnost Radia Svobodná Evropa (Radio Free Europe, RFE) v souvislosti s kybernetickými útoky na webové stránky běloruské a kazašské redakce RFE.

Dne 14. května 2008 podepsalo Estonsko a Česká republika společně s Velkou Británií, Irskem, Německem, Dánskem, Nizozemskem, Polskem, Švédskem a Slovinskem deklaraci o spolupráci při zlepšování podnikatelského prostředí.

Dne 22. května 2008 se v rámci Evropského fóra o jaderné energetice uskutečnilo v Praze setkání premiérů pobaltských států a států Visegrádské skupiny, kterého se za estonskou stranu zúčastnil předseda vlády ER Andrus Ansip.

Smluvní základna vzájemných vztahů

• Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Estonské republiky o zrušení vízové povinnosti (platnost od 12.12.1993)
• Smlouva mezi Českou republikou a Estonskou republikou o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (platnost od 26.05.1995)
• Dohoda mezi Českou republikou a Estonskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic (platnost od 18.07.1995)
• Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Estonské republiky o mezinárodní silniční dopravě cestujících a zboží (platnost od 3.07.2000)
• Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Estonské republiky o spolupráci v oblasti kultury, školství a vědy (platnost od 19.11.2003)
• Bezpečnostní dohoda o vzájemné ochraně utajovaných skutečností mezi vládou České republiky a vládou Estonské republiky (platnost od 22.11.2003)

Ekonomické vztahy

Podle dynamiky obchodu v obdobi roku 1995-2007 se Česká republika nachází stabilne v prvni tricitce mezi estonskými obchodními partnery a rok 2007 tento trend nezmenil. Zvetšilo se objem mezinarodniho obchodu a to diky českemu exportu. V roce 2007 byla ČR s celkovym obratem 2,3 miliard korun mezi Estonskymi obchodnimi partnery na 22 miste. Export činil 0,43 miliard korun a import 1,86 miliard korun. Mezistátní obchodni bilance bylo pro Estonsko  negativni skoro ve všech skupinach zboži krome dreva a vyrobku z dreva, mineralnich a živočišnych vyrobku. Import se skladal vetšinou ze srtoji, zarizeni a dopravnich prostredku.

Objem přímých vzájemných investic je marginální. V roce 2007 byla Česka pozice u primych investic v Estonsku 0,7 milionu korun a Estonska pozice u primych investic v Česku 2,6 milionu korun. Podle obchodniho rejstriku pusobilo v roce 2007 v Estonsku 27 podniku s učasti českeho kapitalu. Česko ujištovalo, že vidi v Estonsku cilovy stat pro perspektivni investice a vyzyva svoje podnikatele investovat v Estonskou do energetiky a infrastruktury.

Turistika

Estonští turisté měli a mají o Českou republiku velký zájem. Nejvíce je zajímá Praha, Karlovy Vary a Karlštejn. Vyrazne vzrostl zájem českých turistů o severské Estonsko. Obraz Estonska je považovano v Česku za velice pozitivni. V očich Čechu je Estonsko krasny seversky stat. Češi ocenuji naše IT projekty a zvažuji se o prednostech a skušenostech Estoncu s proporcionalni dani z prijmu.

Na rozvoj turismu působila pozitivně i skutečnost, že v dubnu roku 2003 zahájily České Aerolinie (ČSA) činnost své pobočky v Tallinnu, 29. dubna 2003 byly zahájeny pravidelné lety mezi Tallinnem a Prahou. Popularite Estonska dopomohli porady ČT „Cestomanie“ a „Na ceste“, kteri byly vysilany v Česke televizi v zari 2003 a v unoru 2007. Musime ale konstatovat, že dobry letovy spoj mezi Tallinnem a Prahou neni dostatečny na to, aby se vyrazne zvyšil počet českych turistu v Estonsku. Podle statistiky ubytovani navštivilo v roce 2007 ČR 9300 Estoncu a Estonsko navštivilo približne 5500 Čechu. V ČR žije približne 20-30 Estoncu.

Kulturní vztahy

Hudba

V posledních letech v České republice zněla estonská hudba a estonští hudebnicí zde vystupovali poměrně často.

V roce 2006 vystoupila na věhlasném festivalu Pražské jaro kapela „Hortus Musicus“. V létě téhož roku mohli zájemci slyšet v Praze v kostele sv. Salvátora jazzpianistu Tõnu Naissoo a v rámci oslav výročí Estonské republiky mohli slyšet a vidět folklórní skupinu „Kuldatsäuk“ z Estonského regionu Setu.

Na mezinárodním hudebním festivalu se zúčastnil mládežnický orchestr z kraje Virumaa. Podzimní závěrečný koncert hudebního fóra v Hradci Králové byl věnován estonské hudbě a nesl nazev „ Estonsky hlas pokoje“. Česky komorni orchestr a Künuv smiseny sbor přednesli „Te Deum“ od Arvo Pärta a „Reekviem“ Erkkiho-Svena Tüüra. V prosinci 2006 jako host dirigoval dva symfonické orchestry pan Jüri Alperten.

V roce 2007 s pomoci Velvyslanectví ER se v Praze, v Českém Krumlově, v Karlových Varech a v Jihlave uskutečnily koncerty trech sboru – Mužského sboru ze Saaremaa, smišeneho sboru z Viimsi a smišeneho sboru spolku Estonia,. V Česku se z klasicke hudby ceni nejvice skladatel Arvo Pärt. Jeho Spiegel obdržel výroční cenu Českého ochranneho svazu autoru.

Umění

30. dubna 2005 se uskutečnila největší Estonská vernisáž obrazů „Expresionismus v estonském umění (1900-1930) v Egon Schiele Art Centru. Tato výstava malířů z Pallaské školy byla v posledních letech jednou z největších estonských výstav obrazů v zahraničí. 1. května 2005 byla v rámci mezinárodní umělecko-průmyslové výstavy ve sklepích Českokrumlovského zámku zahájena personalni výstava paní Merike Hallik-Õkva.

V rámci každoročního veletrhu „Art & Interior“ přicestovala do Prahy výstava Svazu Estonských architektů „Eramu 2002 – 2006“.

Divadlo, kino, tanec

Poohlédneme-li se za projekty Estonsko-České spolupráce, nesmíme zapomenout na film „Medvědí srdce“, který byl výsledkem spolupráce estonsko-českých kinematografů. Režiséra tohoto filmu pana Arvo Iho spojuje s Českou republikou i to, že film „Pozorovatel“, který režíroval, měl úspěch v roce 1989 na filmovém festivalu v Karlových Varech, kde obdržel debutantskou cenu.

38. Filmový festival v Karlových Varech, který se uskutečnil v červenci  roku 2003,  byl pro estonský film velice úspěšný. Poprvé v historii festivalu se mohli diváci seznámit s retrospektivou estonského filmu. Byly představeny následující filmy:

Kaljo Kiisk „Šílenství“, Arvo Iho „Pozorovatel“, Mati Põldre „Ty staré milostné dopisy“, Grigori Kromanov „Poslední relikvie“, Aare Tilk „ Vrat´ se, Lumumbo“ a Sulev Keedus „Georgica“.

Kinosály, kde se promítaly Estonské filmy, byly vyprodané a filmům se dostalo vřelého přijetí.

V roce 2006 vystoupilo na festivalu nezávislých a amatérských divadel „Apostrof“ Tartuske Studentske Divadlo.

V roce 2007 bylo Estonsko tradične predstaveno i na Dnech Evropského Filmu (DEF), kde se promital film „Stiilipidu“ od Petera Urbly. Milovnicy animovaných filmu se mohly tešit na filmy režisera Priita Pärna na mezinárodním festivalu „Anifilm“ v Treboni. Pan Pärn byl tam zvolen do poroty. Zaroven nebylo nouze ani o filmy našeho mladšího pokoleni. Například film „Südameasjad“ („Srdečni zaležitosti“) od Mihkela Ulka byl vybran na Mezinárodním Karlovarskem studentskem filmovem festivalu Fresh Film do soutěžního programu filmu ze Stredni a Vychodni Evropy.

Film „Klass“ (Trida), který režiroval pan Almar Raag, vyhral v lete roku 2007 na 42.Karlovarskem mezinárodním filmovem festivalu dve ceny: v soutěžním programu „East of the West“ zvláštní premii poroty „Speciál mention“ a hlavni cenu „Europa Cinemas Label“.

V roce 2008 se opet usmalo štěsti na estonske filmove umeni . Hrany film režiserky Kadri Kõusaar „Magnus“ vyhral hlavni cenu na FebioFestu – na jedne z největších a nejprestižnejšich mezinárodních filmovych festivalu v ČR. Na tomto 15. ročniku FebioFestu byl jeden z  fokusu nasmerovano na estonsky film z novější doby.

Literatura

Do estonštiny bylo přeloženo mnoho románů jednoho z nejznámějších českých spisovatelů Milana Kundery. Taktéž  “Příběhy dobrého vojáka Švejka“ od Jaroslava Haška našly svoje místo v srdcích estonských čtenářů a byly ve své době humorným projevem odboje proti totalitnímu režimu. Mnoho Estonců zná  tvorbu Boženy Němcové, Karla Čapka a Václava Havla v překladech pana Leo Metsara a paní Küllike Tohver. 19.06.2007 obdržel pan Leo Metsar vyznamenani Českého státu „Gratis Agit“ za prinos do Estonsko - Českych kulturních vztahu. Celá generace Estonců si z dětství pamatuje i loupežníka Rumcajse.

Bohužel jsou estonsko-české literární vztahy, o kterých se před 15-20 lety mluvilo jako o „boomu“, v součastné době na mrtvém bodě. Velkou ránu těmto vztahům zasadilo úmrtí pana Vladimíra Macury v roce 1999 -  spisovatele, literárního vědce, velkého estofila a nositele vyznamenání Terra Mariana. Právě prostřednictvím pana Macury byla českému čtenáři představena tvorba estonských spisovatelů Antona Hansena Tammsaareho, Jaana Krosse, Arvo Valtona, Matiho Unta a mnoha dalších.

V roce 2004 vydalo vydavatelství Libri v češtině „Lexikon baltských spisovatelů“, kde estonskou část lexikonu sestavila paní Naděžda Slabihoudová, nositelka vyznamenání III stupně Terra Mariana za záslužnou práci překladatelky estonské literatury do češtiny.

Ostatní

Samostatnou kapitolou v bilaterálních kulturních vztazích je vznik Baltského svazu (Läänemere Liit) v roce 1974 v bývalé Československé Socialistické republice, který hrál roli při navázání vztahů mezi estonskými a českými disidenty.

České estofily a místní Estonce spojuje v roce 1991 založený Česko – Estonský klub.